Prví trip. LSD. To nejde popsat. Zase se ukázala jeho odolnost, nebo slabost drogy? Nájezd začal až po pětinásobné dávce. To co přišlo, aspoň teda vizuálního, se podařilo dost dobře zachytit ve filmech, klipech.. to byl jen začátek. Následoval stav, který se nedá popsat. Všeobecné vnímání světa, cítění zvuků, neuchopitelnost a barevnost i třeba jen rozmočené větve v kaluži bláta, se začalo dál prohlubovat až na uvědomování si těla, jednotlivých orgánů a jejich potřeb. V takovém kvantu informací a vjemů, člověk neví co si užívat dřív a taky tak vypadá jeho konverzace, naštěstí tam ale byl s M. a Y. a i přesto, že M. byla jen profesionálně reagující “dozor”, měl pocit, že není potřeba udržovat nit konverzce, protože se v komunikaci všichni nějak synchronizovali. Po několika hodinách tripu veňku, dorazili domů. Postupně začali mít všichni hlad, snědlo a vychutnalo se spousta jídla, po čemž následovala několik hodin trvající konverzace především o rodině a existencionálních otázkách. Nakonec byl příjemně překvapený, jak si užívá tyhle chvíle a konvervzace s tak blízkými lidmy. Chvíli tápal, jestli by bylo jiné, kdyby tam byl někdo cizí, o kom si vlastně myslí, že je jinde, ale došlo mu, že by se všichni opět synchronizovali a bylo by to krásný i když třeba jinak.
Po postupném odpadávání účastníků tripu dostal chuť se jít projít a dát si cígo. Obešel pár bloků až se nakonec zastavil na můstku na Rokytkou, kde si zapálil cígo a užíval si šumění potoka s občasným šuměním auta, nebo vlaku. Když dokouřil, nechtělo se mu zpět, polračoval dál, vnímal svůj hůd a najednou si uvědomil, že už tohle dlouho neudělal. Dlouho se nešel uprostřed noci jen tak slepě procházet. Odvrácená strana. Temná, ale přitom je vždycky vidět. Najednou nejsou zácpy, nejsou davy lidí, jen občas projíždějící tágo a bezdomovec přehrabující se v popelnici. Mimochodem, kolikrát se přesně s takovým bezdomovcem dal do řeči a dali si spolu cígo. Uvědomil si, že úplně zapomněl na tenhle feel pozorovatele odvrácené strany města, demo-města. Jak ho baví být tím pozorovatelem. V noci i ve dne. Schopnost zastavit se a vnímat davy, kolony, osvětlující paprsky slunce, nebo noční, prázdné město s jeho pár věrnými co nechodí spát.
