Už
psal o své nejoblíbenější predstavě z dětství, o houpačce.
Nedávno se bavili o snech, co znamenají a hlavně o pádech a
dopadnutích ve snech. Vzpomněl si na jeden z nejhorších snů.
Začal představou o houpačce. Houpal se v oblacích a najednou se něco porouchalo, spadnul z houpačky. Prolétal mraky a místy viděl zem. Všechno bylo tak neskutečně malé, že kromě několika měst, lesů, řek a jezer, nebylo možné nic rozeznat. Cestou k zemi se točil, nepadal jako z filmu, kdy roztáhnou ruce a letí břichem dolů. Byla to taková výška, že si ani neuvědomoval nebezpečí, jen v tom přetížení nemohl řvát, řvát v euforii jako na horské dráze. Najednou se rychle přiblížil k zemi a s tím přicházel i dopad. Bylo to nad jezerem. Před dopadem stihl zaregistrovat užívající si přátele na břehu, kteří ho v té rychlosti nezaregistrovali. Při pádu z takové výšky a v takové rychlosti čekal, že se o hladinu rozplácne, ale to se nestalo. Spadl do vody po nohách a zajel do hloubky, kam už světlo moc nesahalo. Nohami se zabořil do bahnitého dna jezera. Všude kolem byly vlnící se, provazovité rostliny do kterých se při snaze dostat se zpět k hladině, zamotával. Stále se však ale ještě nedostal z bahna, ve kterém měl zabořené nohy téměř po kolena. Začali mu docházet síly a kyslík. Začal lapat po dechu a přitom se nalokal vody. V tu chvíli se probudil. Nemohl však ještě nějakou chvíli chytit dech.
Dle snáře:
pád - úzkost, zranitelnost
lehký dopad - dobré věci
topit se - ztrpčuješ si sám život
Žádné komentáře:
Okomentovat