Píše
si dopisy se spoustou lidí a většinu z nich nikdá neviděl.
Využívá jak Českou, tak Slovenskou a Německou počtu. Jednoho
dne mu ale přišel dopis, který neseděl k žádnému
dopisovateli/ce - byla to zelená obálka, při bližším zkoumání
zjistil, že to má být list a na něm beruška. Kvalita zpracování
byla fotografická, takže beruška byla rozeznatelná velice dobře.
Další vykolejení mu přineslo jméno. Seděla adresa, příjmení,
ale jmenuje se snad Jaroslav? Uvnitř byla fotografie nepříliš
hezkého muže a dopis o tom, jak se odesílatel potkal s oním
Jardou na Prague Pride a chtěl by ho opět potkat. Bylo mu
dopisovatele líto, ale uvedl pouze zpáteční adresu. Dlouho mu
ležel dopis na stole a zvažoval, zda mu neodepíše, že si
obstaral špatnou adresu. Kdyby v dopise uvedl telefon, bylo by to
rychlejší, ale odepisovat někomu na dopis, když vám pošle
obálku jak pro babičku... Uplynulo několik dní a začínal být k
dopisu apatický, až při vynášení papíru skončil společně s
dalším papírovým odpadem v modrém kontejneru a on tak tuto
událost vymazal ze svého světa.
Po
několika měsících, seděl s materiály ke zkoušce z teorie práva
(mimochodem hrozná sračka), zazvonil zvonek. To se často nestává,
takže vyběhl od učení a chopil se sluchátka v němž se ozval
zoufalý hlas, který řekl něco jako: „Ahoj, to jsem já “někdo
odněkud“, otevřeš mi?“. Jelikož má souseda u kterého
pravidelně navštěvují uživatelé drog a zvonek mu tak zvoní
docela často, řekl si, že má člověk u dveří nejspíš takový
absťák, že zmáčkl špatný zvonek, a tak pohotově zareagoval
slovy: „To bude omyl, asi jste si spletl zvonek“. Zvoník
odpověděl: „Já hledám Jardu “příjmení“, tři dny jsem
hledal adresu, to nejsi ty? Tak to se omlouvám, zkusím to znovu“.
S pozdravem položil sluchátko zvonku a v tu chvíli mu to došlo –
onen odesílatel dopisu. Šel zpět k učení a zvonek opět
zazvonil, ale to už se mu nechtělo jít zpět. Zkoušel zvonit asi
deset minut a on váhal, jestli má jít dolů a vysvětlit mu to.
Proti zvoníkovi hrála skutečnost, že někoho nahání i přesto,
že nereagoval na jeho dopis, dorazí téměř k jeho dveřím a
zkouší to znovu. To mu přišlo nevhodné. Zvonek přestal zvonit,
pustil si CocoRosie, jelikož už se blíží koncert, ubalil si
cigaretu a užíval si další teplý večer.
Žádné komentáře:
Okomentovat