Zklamání, strach a radost

   Je vědro, cpu se kebludnou a mám toho moc na srdci. Hrozně rád to slovo vyslovuji s “D“, srDce. Filmovka je za mnou. Ač jsem měl ubytování a akreditaci na vícero dní, vzdal jsem to dřív. Byla pro mě velkým zklamáním. Mnou oblíbený doprovodný program stál za starou bačkoru, ne vintage, ale ošklivou, od popelnice. A filmové sekce mě jako neobdivovatele na jedno brdo točených amerických klasik, nenadchlo. Horší, ale bylo, že se moraváci chovají nevstřícně. Chovají se k nám (vše bráno obecně) čechům jako se češi chovají k přistěhovalcům, jako se západní svět chová k tomu východnímu, opovržlivě. (Znám samo i vstřícné, skvělé moraváky, ale povětšinou jsou to přátelé, rodina a rodinní přátelé)

   Tak, jsme u toho děsivého, uprchlíci, reakce společnosti... Dost mě to děsí. Děsí mě, že nejspíš velká část populace opustí to slavné nadávání u piva a začne konat. Už tu máme třeba aktivní anarchisty, kteří podpalují auta a domy. Dle statistik jsme velice spokojení, máme druhou nejnižší nezaměstnanost v Evropě a pořád si stěžujeme, nenávidíme, házíme své problémy na ostatní. Bojím se teď v práci skoro promluvit, jelikož u policie (aspoň co já jsem poznal) jsou většinově lidi rasisti, xenofobové, homofobové... A teď se za břicho popadají u neetických vtipů a narážek, třeťoříšských představ, atd. Už jsem za ta léta zjistil, že musím držet hubu, protože jakýkoli argument není pro takové lidi přesvědčivý a akorát začnu zapadat mezi jimi nenáviděné.

   A tak jsem konečně pokročil na bytě. Natáhl jsem elektriku. Spousta suti, vdechnutého prachu, zničených šlach, sprostých slov a popraskaná zeď u sousedky. To všechno mi dělá radost, protože se vše zase o něco posunulo. Ale kéž bych měl kopu peněz a mohl jsem to nechat udělat dělníky... Bylo by to HLAVNĚ rychlejší.

   Teď už jdu ale pokračovat ve čtení Zábranského “Martin Juhás čili Československo“ a dopisovat dopis, abych mohl po dlouhé době odeslat balíček plný potěšení mé poslední dopisovatelce.

(bývalá věznice v Uherském Hradišti)

Je ten čůrák ještě prezidentem?

   Uf! Nemůžu spát a jsem plný vzteku...tak jsem zase tady. Dnes jsem zase slovně zápasil s dědou i když vím, že ať je argument sebelepší a pravda pravdivější, vždycky “vyhraje“. Pamatuji si už jen na otázku tetování. Neřešil to, že se někdo nechá tetovat, ale jak to bude vypadat až mu bude padesát. Proboha, to určitě nikoho nenapadlo, když si to nechával dělat. Moje odpověď byla, že před pár desítkami let měl taky každý ženu za kurvu, když si osvojila dnes už naprosto běžné hygienické návyky a shodila tzv. bobra. Jeho nepochopení ale pramenilo nejspíš z hlediska vizuální čistoty těla, jelikož do této konverzace zasadil historku jak se styděl, když si sedřel koleno na škváře a bál se, aby mu nezůstala pod kůží a nevypadal tak, jako by byl špinavý. To už jsem jen vláčně stál v ringu oběma rukama držící se horního lana a čekal na poslední úder...

   Dost se taky mluvilo o tom co teď řádí za nemoci a že už slimáci zničili ředkvičky. Po cestě domů jsem přemýšlel o tom co se teď všechno děje, vlastně o tom přemýšlím poslední dobou dost často. Záplavy, epidemie, (zatím) lokální války, škůdců víc než by sežral Homer donatů a tak bych mohl pokračovat asi ještě nějaký ten řádek. Lidé se pořád nad něčím rozčilují a nechápavě kroutí hlavou. Mám chuť jim odpovídat... Ten politik krade, protože reprezentuje většinu společnosti, chřipka se léčí tři týdny, protože se moc žerou antibiotika, záplavy jsou, protože je člověk debil a neváží si toho co má (rozuměj místo polí, luk a hájů se staví betonové kostky, řeky se nepřirozeně narovnali, atd.) a to bych zase psal až do dalšího zatmění slunce, nebudu-li brát to částečné v pátek. Jediné co z těhle otázek vyvozuji je, že se budu snažit dál šetrně chovat ke svému tělu a k přírodě. A jen proto, že Pepa od vedle hází odpadky na procházce se psem, k tomu neuklízí výtvory svého mazlíčka, smrdí, stravuje se v nejodpornějším čínském bistru, kde nadává na ty “žluťáky“ a čvachtá si u toho, to nebudu dělat také. Co kdyby chtěl nakonec skočit z okna. 

   Asi tu nebudu rozebírat držení půstu a otázky okolí s tím spojených. Jen jsem si při tom uvědomil, jak je spotřeba masa v dnešní době používání hormonů a antibiotik s tím spojených, nadměrná. Začínám klouzat do prázdných vět. Vypsání se z něčeho prostě pomáhá i když takový dopis je hezčí forma než blog. Nakonec snad jen ještě jedna otázka při které vždy doufám (i když vím že dlouho ještě zbytečně), že odpověď bude znít ANO a ta otázka zní Je ten čůrák ještě prezidentem ?